čtvrtek 31. prosince 2015

PF 2016

Kdysi dávno se mi do paměti vryla slova,
už si nevzpomenu, komu se jako prvnímu zrodila v hlavě,
ale v té mé často zní...

Každé ráno stojíme pod novým kopcem.
Každé ráno máme dvě možnosti.
Zvolna ho obejít a zůstat plni síly,
nebo jít vzhůru úzkou cestou plnou kamení,
z toho co máme půlku ztratit a půlku někde zahodit,
škrábat se nahoru pro jeden jediný čistý nádech,
a pak sejít dolů polomrtví únavou, ale naplnění...

A tak vám přeji, ať si v tom novém roce můžete
tu svou cestu sami svobodně vybrat
a ať na ní ve zdraví dojdete k vytouženému cíli.
A i cesta může být cíl.